Kdo je OSVČ?

Za osobu samostatně výdělečně činnou (OSVČ) se pro účely zdravotního pojištění od 1. 1. 2022 považuje osoba vykonávající činnost, z níž plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů a spolupracující osoba OSVČ, pokud na ni lze podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Jako OSVČ vystupuje vůči zdravotnímu pojištění také pojištěnec, který nemá živnostenský list a provádí činnost na základě jiného povolení.

Pro účely zdravotního pojištění nejsou považovány za OSVČ osoby, které mají příjmy za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize (autorský honorář) plynoucí ze zdrojů na území ČR zdaňované zvláštní sazbou daně za předpokladu, že jde o příjmy uvedené v § 7 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů a úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč (do 31. 12. 2013 platil limit 7 000 Kč).

OSVČ má povinnost do 8 dnů nahlásit ZPŠ počátek podnikání, stejně tak jako jeho ukončení.

Rozdělení OSVČ podle činností

Hlavní činnost

Povinnost platit zálohy od počátku podnikatelské činnosti má OSVČ, pro kterou je podnikání hlavním zdrojem příjmů. Pokud si sama nestanoví zálohu vyšší, musí v prvním roce podnikání tato OSVČ hradit zálohu v minimální výši. Výše minimální zálohy je stanovena jako 13,5 % z 50 % průměrné měsíční mzdy. Za průměrnou mzdu se považuje součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za dva roky zpětně a přepočítacího koeficientu. Výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu je každoročně zveřejněna ve Sbírce předpisů ČR.

Vedlejší činnost

OSVČ, která je současně vedle podnikatelské činnosti zaměstnána a zaměstnání je pro ni hlavním zdrojem příjmů, není povinna platit zálohy na pojistné. Pojistné uhradí až po podání „Přehledu“.

OSVČ, za kterou je plátcem pojistného stát

Pojištěnec, za kterého je plátcem i stát a který začíná podnikat, není povinen v prvním roce podnikání platit zálohy na pojistné. U těchto OSVČ není stanoven minimální vyměřovací základ. Pojistné platí až na základě podaného „Přehledu“ ve vypočítané výši.

Minimální výše záloh

Osoby samostatně výdělečně činné budou muset od ledna 2025 hradit vyšší minimální zálohu na zdravotní pojištění. Z původních 2 968 Kč se částka zvyšuje na 3 143 Kč.

Povinnost určovat minimální vyměřovací základ a odvádět zálohy na pojistné ve výši stanoveného minima nemají například OSVČ, za něž zároveň platí pojistné stát (důchodci, studenti a další). Zálohy jako OSVČ však platit musí, ve výši vypočtené podle svých příjmů a výdajů. OSVČ, která je po celý kalendářní měsíc současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů, zálohy na pojistné neplatí. Pojistné hradí ve výši vypočtené na základě předloženého přehledu o příjmech a výdajích.

Zálohu v nové výši 3 143 Kč je nutno odvést již počínaje lednovou platbou pojistného, nikoli až po podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ.

Termín splatnosti je pro OSVČ od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne měsíce následujícího. Lednovou platbu tedy musí OSVČ odvést od 1. ledna do  10. února. 
 

Dosavadní minimální výše záloh 

Platba záloh

Záloha na pojistné je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Tento den již příslušná částka musí být připsána na účet zdravotní pojišťovny (připadne-li poslední den lhůty splatnosti na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty splatnosti následující pracovní den).

Bankovní spojení pro platbu pojistného OSVČ

Bankovní spojení pro platbu penále OSVČ

Paušální režim

Živnostníci v paušálním režimu nemusí platit případné zálohy na daň z příjmů, zálohy na důchodové pojištění ani pojistné na zdravotní pojištění. V jedné měsíční platbě paušální daně je zahrnuto minimální sociální pojištění, zdravotní pojištění a daň z příjmů. Paušální záloha se platí vždy do 20. dne kalendářního měsíce, na který se záloha platí, nebo si ji lze předplatit na několik měsíců či dokonce na celý rok dopředu. Paušální záloha se platí na bankovní účet místně příslušného správce daně (finančního úřadu).

Pokud jsou splněny všechny zákonné podmínky, pak již není nutno po skončení zdaňovacího období nic doplácet, ani nevznikají přeplatky. Dále pak není nutno podávat daňové přiznání ani pojistné přehledy.

Pro rok 2025 jsou stanovena tři pásma paušálního režimu odvozená od výše a charakteru příjmů poplatníka.
Výše paušálních záloh poplatníka v paušálním režimu činí v zálohovém období roku 2025 měsíčně dle jednotlivých pásem paušálního režimu částku ve výši:

Podmínky pro vstup do paušálního režimu

Pokud uvažujete o vstupu do paušálního režimu a jste již OSVČ, můžete tak učinit vždy k 1. 1. kalendářního roku. Podáte oznámení o vstupu finančnímu úřadu a ten informuje zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. 

Vedle podání oznámení v daném termínu musí OSVČ splnit pro vstup do paušálního  režimu  k 1. 1. následující podmínky:

• být OSVČ podle zákona o důchodovém pojištění,
• být OSVČ podle zákona o veřejném zdravotním pojištění,
• nebýt plátcem daně z přidané hodnoty (DPH),
• nebýt společníkem veřejné obchodní společnosti (v. o. s.) ani komplementářem komanditní společnosti (k. s.),
• nebýt dlužníkem se zahájeným insolvenčním řízením,
• nevykonávat činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, tedy nebýt zaměstnán,  a to ani na dohodu o pracovní činnosti s měsíčním výdělkem 3 500 Kč a výše nebo dohodu o provedení práce nad 10 000 Kč měsíčně,
• nemít v předchozím zdaňovacím období příjmy ze samostatné výdělečné činnosti vyšší než 1 mil. Kč.

V případě, že budete začínat vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, pak je možné se do paušálního režimu přihlásit ode dne zahájení činnosti, tedy v průběhu roku. Oznámení o vstupu do paušálního režimu podáte ke dni zahájení činnosti, a to finančnímu úřadu, nebo živnostenskému úřadu na Jednotném registračním formuláři. Výše uvedené podmínky pro vstup musíte splnit také, ne však ke dni 1. 1., ale ke dni zahájení vaší činnosti.

Výhody paušálního režimu

Největší výhodou paušálního režimu je snížení administrativní zátěže. Jediným odvodem se zbavíte nutnosti komunikace se třemi různými úřady. Pokud dodržíte podmínky pro uplatnění paušální daně, nebudete muset podávat daňové přiznání ani Přehledy OSVČ na zdravotní a sociální pojištění. Navíc za daný rok nebudete muset nic doplácet ani na daň, ani na pojistné na zdravotní nebo sociální pojištění. Během roku pouze hradíte jedenkrát měsíčně finančnímu úřadu paušální zálohy ve stanovené výši. Také nebudete muset využít služeb účetní nebo daňového poradce.

Nevýhody paušálního režimu

Protože budete jako OSVČ v paušálním režimu hlídat pouze výši svých příjmů, nelze uplatnit žádné skutečné výdaje ani výdaje procentem. Záloha na daň z příjmů je pevně stanovená v rámci paušální zálohy, takže pokud vstoupíte do paušálního režimu, nelze zohlednit žádné slevy na dani, žádná daňová zvýhodnění ani daňové bonusy. Nelze uplatnit slevu na poplatníka, na druhého z manželů, na částečný nebo plný invalidní důchod, na průkaz ZTP/P, na studenta, za umístění dítěte v předškolním zařízení, na elektronickou evidenci tržeb (EET) nebo daňové zvýhodnění na vyživované dítě/děti. Nelze také uplatnit ztrátu z minulých let, dary, úroky z hypoték, životní pojištění, penzijní připojištění, ani nebude možné rozdělovat příjmy v rámci spolupracující osoby.

Výše zálohy na zdravotní pojištění je v paušální záloze obsažena v minimální výši. Jako OSVČ v paušálním režimu nebudete moci uplatňovat výpočet pojistného ze skutečných příjmů, pokud jste například důchodce, student, matka na mateřské nebo osoba na rodičovské dovolené či pečující o děti, pobíráte rodičovský příspěvek, jste držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P apod. – za normálních okolností (tzn. bez paušálního režimu) by vaše záloha byla nižší než minimální.

Není ani možné, abyste jako OSVČ v paušálním režimu nemuseli hradit zálohy na pojistné, pokud se stanete v průběhu roku zaměstnancem. V případě, že jako OSVČ budete po celý kalendářní měsíc práce neschopní nebo vám bude nařízena karanténa, pak nebudete moci využít úlevu neplatit za takový kalendářní měsíc zálohu na pojistné. Paušální zálohy budete muset v paušálním režimu platit vždy.

Pokud v průběhu roku překročíte hranice příjmů 1 mil. Kč, pak od následujícího kalendářního roku musíte z paušálního režimu vystoupit a za daný rok budete podávat daňové přiznání i Přehledy OSVČ na zdravotní a sociální pojištění a doplatit případné nedoplatky na dani a pojistných.

Ukončení či přerušení OSVČ v paušálního režimu

Jako OSVČ můžete dobrovolně vystoupit z paušální režim ke konci kalendářního roku a od nového roku pokračovat jen jako „klasická“ OSVČ.

Pokud porušíte některou z podmínek pro setrvání v paušálním režimu nebo ukončíte svoji činnost, pak je ukončen i paušální režim povinně. Porušení podmínek pro setrvání v paušálním režimu posuzuje Finanční správa.

Jestliže jste OSVČ v paušálním režimu a svou činnost během roku přerušíte, bude ukončen i paušální režim. Při obnovení činnosti se pak můžete rozhodnout, zda opět vstoupíte do paušálního režimu, či nikoliv. Vždy se musíte obrátit na Finanční správu, která je hlavní autoritou pro paušální režim. 

Další a podrobnější informace o paušálním režimu a jeho podmínkách naleznete na webových stránkách Finanční správy.

Podání přehledu OSVČ

Spolupracující osoba, na kterou je převedena část příjmů a výdajů osoby samostatně výdělečně činné, je považována za OSVČ. Musí tedy být po celou dobu, kdy postupuje jako spolupracující osoba, u zdravotní pojišťovny přihlášena v kategorii OSVČ. Také musí podávat samostatný Přehled a platit zálohy na pojistné, pokud není od placení záloh osvobozena.

Přehled o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné, dle § 24 odst. 2 a 3 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) povinna předložit Zaměstnanecké pojišťovně Škoda (ZPŠ), pokud byla v daném zdaňovacím období jejím pojištěncem, nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podle zvláštního zákona podat daňové přiznání k dani z příjmu za dané zdaňovací období. 

Změní-li se dodatečně údaje uvedené v podaném přehledu (např. proto, že k daňovému přiznání byly podávány změny), je OSVČ povinna ohlásit tyto změny do 8 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděla, všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v daném zdaňovacím období pojištěna, a dlužné pojistné doplatit do 30 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděla.

Obecně platí, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se termín na první následující pracovní den. Pokuta za nepředložení přehledu ve stanovené lhůtě může činit až 50 000 Kč.

Kdy se přehled podává

• OSVČ je povinna předložit Přehled OSVČ nejpozději do jednoho měsíce ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna. Tato povinnost se nevztahuje na OSVČ, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani. 
• Lhůta pro podání Přehledu je navázána na lhůtu pro podání daňového přiznání, která  je stanovena na 2. dubna. Prodloužení této lhůty se vztahuje na OSVČ, které podají daňové přiznání po této lhůtě elektronicky (prodloužení o jeden měsíc) nebo na OSVČ, za které zpracovává daňové přiznání daňový poradce. Pokud osobě samostatně výdělečně činné zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je povinna tuto skutečnost uvést na Přehledu OSVČ. 
• Povinnost podat Přehled OSVČ do 8. dubna následujícího roku má osoba samostatně výdělečně činná i v případě, kdy není povinna podávat daňové přiznání.
• Pokud se dodatečně údaje oznámené v Přehledu OSVČ za daný rok změní, jsou OSVČ povinny ohlásit změny do 8 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděly, a dlužné pojistné doplatit do 30 dnů ode dne, kdy se o něm dozvěděly. K tomuto účelu se vyplní a zašle opravný Přehled OSVČ.

Splatnost doplatku, platba zálohy na pojistné a den platby pojistného OSVČ

• Doplatek pojistného je splatný do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán Přehled OSVČ za příslušný kalendářní rok. Záloha na pojistné OSVČ je splatná vždy od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, až do osmého dne měsíce následujícího.

Snížení zálohy na pojistné

• Zdravotní pojišťovna na žádost OSVČ poměrně sníží výši zálohy na pojistné, a to v případě, kdy jsou splněny zákonem stanovené podmínky při porovnání příjmů předchozího a stávajícího období. Snížení lze provést na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán Přehled OSVČ.

Jak se přehled podává

• Vyplněný a podepsaný Přehled OSVČ, můžete naskenovat a poslat na elektronickou  podatelnu ZPŠ, zpskoda@zpskoda.cz jako obecné podání (není potřeba elektronický podpis).
• Vyplněný přehled můžete zaslat do datové schránky ZPŠ (5kpadkp)
• Vyplněný přehled může podat pomocí Portálu ZP (Portál zdravotních pojišťoven).
• Přehled OSVČ také lze zaslat poštou.
• V otevírací době pracovišť ZPŠ  je možnost předat kompletní a podepsané dokumenty také do sběrného boxu, a to v sídle ZPŠ v Mladé Boleslavi anebo v Nymburce (více na pobočky ZPŠ). Případně lze dokumenty předat i do poštovních schránek (Vrchlabí, Rychnov, areál Škoda auto Kvasiny/Mladá Boleslav). Nemusíte tak případně čekat frontu na přepážce.